Jemné znění UDUbubnů …

Znění… Rymus … A radost z velepříjemného nástroje na vyluzování hudby. Vždycky mě bavilo představovat si, jakou hudbu poslouchali naši předkové. Ti dávní. Po celém světě se zachovala řada prastarých hudebních nástrojů, občas na ně umí ještě někdo hrát a ty Tóny! Je to tak zvláštní pocit slyšet „muziku minulosti“.

Pokud bych mohla cestovat časem, tak hodně proto, abych mohla ochutnávat tehdejší jídla, čichat si ke květinám, které dnes už v zahradách nemáme a poslouchat jejich hudbu – našich praprarodičů. Těch mladých krásných lidí, kteří tehdy tvořili hru světa. Jak ji hráli a co jim u toho hrálo.

A o UDUbubnech se dobře ví, že je rozeznívali už před tisíci a tisíci lety v Africe. Vypalovali je v ohních a pak tančili v jejich rytmu.

UDU buben vyluzuje velice zvláštní frekvence dunění. Jeho hluboké vibrace rozkmitávají buňky v našich tělech, rozpohybovávají vše usazené a pomáhají jemným způsobem zbavovat se nepotřebného.

Udu jsou příjemné na dotek a v interiéru poslouží i jako dekorace – případně váza.

Občas má Honzík UDUbubnovou vlnu, dá si práci s jejich výrobou a posílá je do světa znít. Pokud máte o svůj UDU zájem, neváhejte se ozvat.