UDU bubny – léčivé hudební nástroje

Ručně modelovaný a zdobený keramický hudební nástroj UDU buben vyluzuje velice zvláštní frekvence zvuků.

Jeho dunivé hluboké léčivé vibrace rozkmitávají buňky v našich tělech. Frekvence UDU zvuků rozpohybovávají vše usazené a pomáhají jemným způsobem zbavovat se nepotřebného…

Udu jsou příjemné na dotek a v interiéru poslouží i jako originální dekorace, kterou bereme do rukou pro radost z velepříjemného pocitu zpřítomnění se při tvoření hudby.

Vždycky nás bavilo představovat si, jakou hudbu poslouchali naši předkové. Ti dávní. Po celém světě se zachovala řada prastarých hudebních nástrojů, občas na ně umí ještě někdo hrát a ty Tóny! Je to tak zvláštní pocit slyšet „muziku našeho původu“. Pokud bychom mohli cestovat časem, mohli bychom ochutnávat tehdejší jídla, čichat si ke květinám, které dnes už v zahradách nemáme a poslouchat jejich hudbu – našich praprarodičů. Těch mladých krásných lidí, kteří tehdy tvořili hru světa. Jak ji hráli a co jim u toho hrálo.

O UDU-bubnech se dobře ví, že je rozeznívali už před tisíci a tisíci lety v Africe. Vypalovali je v ohních a pak tančili v jejich rytmu.

Zabubnujte si a tenčete, najděte svůj rytmus a v něm klid, mír, radost, lásku a buďte tvůrci svého štěstí na naší uzdravující se krásné planetě také tančící – v přátelském vesmíru.

Však také slovo „udu“ znamená v jazyce kmene Ibo „keramika“ a také „mír“.

Velikost standardního UDU bubnu je od 40 do 45 cm na výšku a 20 až 25 cm na šířku. Naše Oslavické Udu bubny mají otvory o průměru 4 až 5 cm. Občas vyrábíme menší kousek pro malé ručky. Děti totiž UDUbubnování velice baví, těší, tiší a uklidňuje.

A tady trochu konkrétnějšího popisu:

UDU je keramická nádoba s krátkým hrdlem a kulatým otvorem v boku. Obvyklá výška udu se pohybuje mezi od 20 do 50 cm, velké nástroje mají hluboký zvuk, malé vysoký. Průměr otvorů bývá 3 až 7 cm. Kromě udu ve tvaru nádoby existuje např. utar s diskovitým tělem, dvojkomorový kim-kim a další nástroje netradičních tvarů.

Tradičně se udu vyrábí slepováním tenkých válečků keramické hlíny na dřevěné formě, modelováním a tvarováním pomocí dřevěných nástrojů. Dnes se udu též točí na hrnčířském kruhu nebo odlévají. Po vysušení jsou nástroje leštěny hladkým kamenem, nebo jiným tvrdým předmětem a na závěr vypáleny v keramické peci. Vlastnosti použité keramické hlíny, případných přísad, pracovní postup i vypalovací teplota mají vliv na zvuk nástroje.

Na udu lze vydávat mnoho různých zvuků, hra může připomínat indická tabla nebo africký mluvící buben. Technika hry je velmi individuální, odlišná u různých hudebníků, závislá na zeměpisné oblasti i účelu hudby. Při hře může hráč sedět se skříženýma nohama a nástrojem položeným v klíně nebo na zemi na měkké podložce. Je možné hrát i v sedě na židli nebo ve stoje s nástrojem umístěným na vhodném stojanu. Hrdlo nástroje směřuje svisle nahoru, šikmo nebo vodorovně do strany. Boční otvor může směřovat k dominantní (obvykle pravé) ruce. Tato orientace odpovídá běžné technice hry na bubny. Opačná orientace, kdy k dominantní ruce směřuje hrdlo, odpovídá technice hry na tabla. Jako podložku pod udu lze použít kruhovou podložku pro tabla.

Základní hluboký zvuk, vznikající resonancí dutiny nástroje, se ozve při úderu dlaní na boční otvor. Postupným odkrýváním otvoru lze docílit charakteristického glissanda. Zvuk lze ovlivňovat způsobem úderu a také částečným zakrýváním otvoru hrdla dlaní druhé ruky. Vyšší hluboké zvuky vznikají při úderech na otvor hrdla. Opět je lze kombinovat se zakrýváním bočního otvoru.

Ostré, vysoké, někdy až kovově znějící zvuky, vznikající kmitáním hmoty nástroje, se ozývají při úderech dlaní nebo prsty do keramického těla udu. Údery na různá místa znějí odlišně.

Hana Hikešová
Tvořit krásu, ladit a prosvětlovat...
Komentáře